Dne 4.9. vyšel v deníku E15 zajímavý rozhovor s cestovatelem Jiřím Kolbabou.
Dovolím si z něj citovat:
"Já když se odněkud vrátím, tak mi občas volají a říkají, dej mi příběh, ale ať tam teče krev. Ať se tam něco děje. Na to odpovídám, až budeš chtít oslavit ty kultury, etnika, přírodu, lidi, který jsou tam skvělý a my jim mnohým nesaháme po kotníky, tak já rád něco napíšu. Krvavé příběhy nemám. Věřte mi, takový je ten druhý svět. Já když jsem okraden, tak je to v Praze. Když mi vyberou auto, teď mi sebrali velký monitor, tak je to v Praze. Když se někdo chová hulvátsky, tak je to v Česku. Ale skoro nikdy se mi nestalo nic na cestách, s výjimkou Papui Nové Guinei a Jamajky, několika malých drobných příběhů, kdy na mne někdo jako by drobně zaútočil. Ale že bych se cítil v nebezpečí života nebo zdraví, to jsem se opravdu v těch sto třiceti zemích světa necítil."
Nechci s panem Kolbabou polemizovat o bezpečnosti či nebezpečnosti některých zemí světa, nakonec ono se vám dneska může cokoliv přihodit kdekoliv, ale jeho srovnání ČR se zbytkem světa moc lichotivé není a bohužel mám takový mrazivý pocit, že na tom něco bude...
Pozn: Celý rozhovor si můžete přečíst zde.