Tak nám zase naši politici dávají jasně najevo, co jsou zač.
Že jsou schopni všeho... např. i svrhnout vládu uprostřed Evropského předsednictví ... to už víme.
Že mnoho z nich je neschopných a nekompetentních, to vidíme na většině paskvilů, co ze Sněmovny a Senátu vypadnou.
Že si myslí, že pro ně zákony neplatí, to mi svým chováním mnoho poslanců i senátorů již předvedlo. Nicméně mě tentokrát překvapil fakt, že tuto skutečnost naprosto veřejně a bez ostychu přiznávají.
Ústavní soud kupodivu konal v minulých dnech svou povinnost a zatrhl sněmovně další z jejich paskvilů, tedy ústavě odporující samovolné rozpuštění sněmovny. Ústavnímu soudu v postatě nic jiného nezbývalo, jinak by nečinně přihlížel pravděpodobnému porušení platné Ústavy ČR, což by bylo v rozporu s jeho povinnostmi.
Od slušného politika bych v tuto chvíli čekal, že uzná chybu a rozhodne se jí napravit (např. zákonným způsobem změnit Ústavu). Od českého politika bych sice nějaké veřejné uznání vlastní chyby nečekal, spíše bych čekal politiku polomrtvého brouka, který se k situaci nevyjádří a udělá co musí.
Ale to čeho jsem se dočkal, mě přeci jen překvapilo.
Václav Klaus popsal krok Ústavního soudu jako "aktivistický a bezprecedentní" a dodal, že "jde o rozhodnutí navýsost politické nikoli právně-legislativní". Mirek Topolánek "pokládá rozhodnutí Ústavního soudu za nezodpovědný krok..." Jiřímu Paroubkovi se "rozhodnutí Ústavního soudu jeví jako jdoucí proti zájmům České republiky a jejich občanů." (Citace pocházejí z článku "Volební kampaň pokračuje..., Deník E15 z 2.9.2009, str. 2,3)
Mně je srdečně jedno, kdy se sněmovna rozpustí a budou volby, upřímně řečeno čím dřív, tím líp, i když si nedělám iluze, že nová sněmovna bude o něco lepší. Toto je totiž jen sekundární téma v této šarádě. Tím hlavním tématem je totiž dodržování zákona, a to rovnou Ústavy ČR, tedy jednoho ze základních pilířů právního státu, kterým ovšem, zdá se, ČR stále není. A naši pumprdenti nám svými výroky dali jednoznačně najevo, že pokud se jim to nehodí, tak jich se dodržování zákona netýká.
Poučení si z toho musíme udělat každý sám...
Že mnoho z nich je neschopných a nekompetentních, to vidíme na většině paskvilů, co ze Sněmovny a Senátu vypadnou.
Že si myslí, že pro ně zákony neplatí, to mi svým chováním mnoho poslanců i senátorů již předvedlo. Nicméně mě tentokrát překvapil fakt, že tuto skutečnost naprosto veřejně a bez ostychu přiznávají.
Ústavní soud kupodivu konal v minulých dnech svou povinnost a zatrhl sněmovně další z jejich paskvilů, tedy ústavě odporující samovolné rozpuštění sněmovny. Ústavnímu soudu v postatě nic jiného nezbývalo, jinak by nečinně přihlížel pravděpodobnému porušení platné Ústavy ČR, což by bylo v rozporu s jeho povinnostmi.
Od slušného politika bych v tuto chvíli čekal, že uzná chybu a rozhodne se jí napravit (např. zákonným způsobem změnit Ústavu). Od českého politika bych sice nějaké veřejné uznání vlastní chyby nečekal, spíše bych čekal politiku polomrtvého brouka, který se k situaci nevyjádří a udělá co musí.
Ale to čeho jsem se dočkal, mě přeci jen překvapilo.
Václav Klaus popsal krok Ústavního soudu jako "aktivistický a bezprecedentní" a dodal, že "jde o rozhodnutí navýsost politické nikoli právně-legislativní". Mirek Topolánek "pokládá rozhodnutí Ústavního soudu za nezodpovědný krok..." Jiřímu Paroubkovi se "rozhodnutí Ústavního soudu jeví jako jdoucí proti zájmům České republiky a jejich občanů." (Citace pocházejí z článku "Volební kampaň pokračuje..., Deník E15 z 2.9.2009, str. 2,3)
Mně je srdečně jedno, kdy se sněmovna rozpustí a budou volby, upřímně řečeno čím dřív, tím líp, i když si nedělám iluze, že nová sněmovna bude o něco lepší. Toto je totiž jen sekundární téma v této šarádě. Tím hlavním tématem je totiž dodržování zákona, a to rovnou Ústavy ČR, tedy jednoho ze základních pilířů právního státu, kterým ovšem, zdá se, ČR stále není. A naši pumprdenti nám svými výroky dali jednoznačně najevo, že pokud se jim to nehodí, tak jich se dodržování zákona netýká.
Poučení si z toho musíme udělat každý sám...